Recyklace historických solárních panelů: až na výjimky mají i nést náklady provozovatelé FVE

Recyklace historických solárních panelů: až na výjimky mají i nést náklady provozovatelé FVE

Spory o to, zda česká právní úprava správně (či přesněji: v souladu se směrnicí 2012/19/EU) ukládá povinnost nést náklady na zpětný odběr a recyklaci solárních panelů uvedených na trh do 1. 1. 2013 provozovatelům FVE, anebo zda má tato odpovědnost tížit výrobce solárních panelů (a stát má provozovatelům FVE škodu vzniklou v důsledku uložení povinnosti odvádět recyklační příspěvky), doputovaly v podobě tzv. řízení o předběžné otázce až před velký senát Soudního dvora EU. Ten včera, tj. 25. 1. 2022, rozhodl.

Výsledek rozhodnutí je takový, že se na tuzemském systému recyklace historických solárních panelů nic zásadního měnit nemusí a u zcela dominantního množství historických solárních panelů i nadále v souladu se směrnicí zůstávají povinnými osobami provozovatelé FVE. Ti již zpravidla odvedli příslušné příspěvky na financování sběru a recyklace na základě smlouvy uzavřené s příslušným provozovatelem kolektivního systému.

Soudní dvůr EU totiž rozhodl tak, že článek 13 odst. 1 směrnice je v rozsahu, v němž povinnost financovat náklady spojené s nakládáním s odpadem z fotovoltaických panelů uvedených na trh v době mezi 13. 8. 2005 a 13. 8. 2012 ukládá výrobcům, neplatný. Usoudil, že by bylo neslučitelné se zásadou zákazu zpětné účinnosti, jestliže by následně a nepředvídatelně došlo ke změně rozdělení nákladů na recyklaci, když výrobci panelů nemohli předpokládat, že tyto náklady ponesou i ve vztahu k panelům uvedeným na trh do 13. 8. 2012. To naopak znamená, že náklady na recyklaci těchto solárních panelů mohou nést provozovatelé FVE jakožto jejich uživatelé.

Česká právní úprava se jeví jako rozporná se směrnicí pouze ve vztahu k solárním panelům uvedeným na trh mezi 13. 8. 2012 a 1. 1. 2013, kde by odpovědnost financování zpětného odběru a recyklace měli nést výrobci solárních panelů, nikoliv provozovatelé FVE.

Soud vedle toho konstatoval, že zavedení odpovědnosti provozovatelů FVE za financování nákladů spojených s nakládáním s odpadem ze solárních panelů uvedených na trh do 1. 1. 2013, ke kterému došlo více než měsíc před přijetím směrnice 2012/19, nepředstavuje dostatečně závažné porušení unijního práva Českou republikou.

Rozhodnutím budou potěšeni daňoví poplatníci, zklamání naopak rozsudek bude představovat pro provozovatele FVE, kteří vůči Ministerstvu životního prostředí uplatňovali nároky na náhradu škody. Spokojenost jistě zavládne i na ministerstvu; jeho klíčovým úkolem by ale nyní mělo být zajištění důsledné kontroly nad hospodařením s recyklačními příspěvky, které byly vybrány od provozovatelů FVE, a řádnou recyklací solárních panelů.